Ptáci v zimě oživí vaši zahradu

Zahrada v zimě nespí. Ačkoliv stromy jsou bez listí, květiny pod sněhem, je na vaší zahradě i v nejchladnějších měsících živo. A to díky ptákům, kteří neodlétají do teplých krajin a přezimují u nás. Na ně se radostně díváme za mrazivých dnů i ve chvílích, kdy se probouzí jaro.

Možná zarputilí ovocnáři, jež zajímají pouze výnosy, souhlasit nebudou, ale ptáci v zahradě jsou velmi užiteční. Fungují jako přirozená ochrana rostlin před hmyzími škůdci, a proto bychom si je měli na svých pozemcích hýčkat.

Zahradu je pro ně potřeba na zimu připravit. Nebojte se, není to nic složitého – ba naopak. Aby se zástupcům ptačí říše u vás líbilo, stačí pár drobností. Nechte vysemenit květiny. Nesklízejte všechno ovoce. Pár jablek na stromě opeřenci ocení stejně jako padavčata. Takoví kosi nebo kvíčaly se dokážou prohrabat k jadérkům několikacentimetrovou vrstvou sněhu! Také není třeba před zimou pospíchat s prořezem křovin. Když budete keře zastřihávat až na jaře, budou mít vaši parcelu ptáci v oblibě, neboť zde najdou přirozený úkryt i potravu v podobě nejrůznějších bobulí. Přidáte-li ještě vhodné krmítko, budete každodenně potěšeni řadou barevných létajících návštěvníků. Vězte, že pohled na ně je mnohem zajímavější než program v televizi.

Příště poradíme s výběrem krmítka.

Jak krmit ptáky v zimě

 

Co patří na krmítko?

Letošní průběh zimy s podprůměrnými teplotami a trvalou sněhovou pokrývkou přivádí k člověku mnoho vyhladovělých ptáků, kterým na našich průmyslově obhospodařovaných lánech polí přes zimu nezůstává žádná potrava – vše je sklizeno, zaoráno, navíc pod sněhem…
Ptáci jsou tedy v zimním období stále více závislí na nás – lidech.
Zde tedy naleznete malý návod na to , jak opeřencům ve vašem okolí pomoci.
Z potravin konzumovaných lidmi můžeme ptákům nabídnout ovesné vločky, strouhanou housku (ne slanou!), maso (nakrájené na kousky), strouhanou mrkev, tvaroh, vnitřní sádlo nebo lůj.
Nejlepší stravou jsou semena slunečnice, prosa, máku. Cenově nejdostupnější je směs slunečnice s ovesnými vločkami (oboje koupíte samostatně a doma namícháte cca 3/1).
Tuto jednoduchou dvojkombinací zároveň uspokojíte nejběžnější ptáky navštěvující krmítka.
Pokud začnete krmit, je dobré krmit pravidelně, tedy ideálně denně. A vůbec nejlépe hned ráno, kdy jsou ptáci nejhladovější.
Dále můžeme v přírodě nasbírat různé plody a bobule:
jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy, semínka bodláků apod.
Velice vhodné je nesypat krmivo pouze do krmítka, ale i na vhodné místo na zem, mnoho ptačích druhů tím přilákáte, jejich přirozeností je právě sběr potravy na zemi.
Dalším možným a dostupným krmivem do zásypu je tzv. zadina - odpad od mlátiček a čističek obilí, obsahující především semena plevelů.

Kdy začít s krmením?

S krmením můžeme začít již začátkem listopadu. Krmivo podáváme pravidelně, zpočátku menší dávky. Za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je žádoucí dávky zvyšovat. Přikrmovat můžeme až do konce března.

Co komu chutná?

Vodní ptáci (kachny, labutě, lysky, rackové) - nejvhodnějším krmivem pro tyto ptačí druhy je měkké pečivo, lze je krmit i těstovinami. Pečivo nesmí být tvrdé - mohlo by ptákům způsobit zranění jícnu - a mělo by být rozdrobeno na menší kousky.
Dravci - dravé ptáky lze na vhodných místech, kde se vyskytují, krmit čerstvými zbytky masa, vnitřnostmi apod. V těchto případech je však nutno dbát na dodržení hygienických a veterinárních předpisů.
Koroptve - na místech, kde se v zimě vyskytují, je možné postavit zásyp a přikrmovat je zadinou.
Strakapoudi - nejraději konzumují lůj nebo tukovou směs.
Pěnkavy, zvonci, strnadi, dlaskové, vrabci a kosi -semena plevelů (zadina) a obilovin. Tyto druhy často navštěvují zásyp.
Sýkory (koňadra, modřinka, babka, uhelníček, parukářka), brhlík, šoupálek - olejnatá semena, lůj, tuková směs.
Kosi a kvíčaly - plody nejrůznějších bobulovin, jablka.

Biozahrada a její obyvatelé v zimě

Podzim je doba úklidu na zahradě a její přípravy na zimu. Pilní zahrádkáři hrabou a pálí listí, odklízí, co zbylo na záhonech a snaží se ze zahrady odstranit vše, co příroda jen tak pohodila. Zkuste se letos na svou zahradu podívat jinýma očima a při přípravách na zimu tentokrát myslete i na ostatní obyvatele vaší zahrady.
Pro mnoho zahrádkářů představuje přítomnost hmyzu a jiné „havěti“ v jejich zahradě nebezpečí. V biozahradě však mají tito tvorové nepostradatelné místo a každý biozahrádkář by si je měl náležitě hýčkat. I ten nejmenší tvor má v přírodě svůj velký úkol, a pokud mu vytvoříte vhodné podmínky, odvděčí se vám neúnavnou prací pro udržení rovnováhy ve vaší zahradě.

Prospěšný nepořádek

Zima je pro většinu živočichů náročné období a způsob obhospodařování krajiny jim to příliš neulehčuje. Ani většina zahrad jim neposkytuje vhodné podmínky k přečkání zimy. Svým pečlivým úklidem lidé ničí nejen potravu, ale také místa vhodná jako úkryt. Přitom stačí velmi málo a vaše zahrada se může stát zimním útočištěm pro mnoho užitečných tvorů. Získáte tak spoustu malých pomocníků, kteří vám další sezónu pomohou v boji se škůdci.
Nevšímejte si nechápajících pohledů sousedů a vytvořte si na zahradě přirozený nepořádek. Příští rok možná budete vy nevěřícně pozorovat, kolik úsilí musí oni vynaložit na boj se škůdci.

Pár tipů, jak vytvořit „zanedbanou“ zahradu přátelskou k užitečným živočichům:

· Nehrabejte spadané listí nebo jej pohrabte a nanoste jako vrstvu mulče na záhony. Pomůžete tak nejen zvířatům, ale i půdě. Můžete také vytvořit na chráněném místě hromady listí, které poskytnou přes zimu úkryt mnoha živočichům a jako bonus vám během 1-3 let vytvoří velmi kvalitní kompost. Listí nepalte!
· Na záhonech a na různých místech zahrady nechejte uschlé stonky rostlin. Na zimu se do nich nastěhuje užitečný hmyz.
· Neodstraňujte odkvetlé květiny a nechte je volně vysemenit.
· Stříhání živých plotů nechte raději na jaro. Husté keře jsou ideálním místem k bydlení pro ptáky a jejich bobule budou v zimě cennou potravou.
· Nechejte pod stromy trochu popadaného ovoce.
· Vytvořte na zahradě další přirozené úkryty, jako jsou hromady kamení nebo klád a větví.

Jak ještě více zpříjemnit vašim malým přátelům zimu?

Přilákejte ptáky

Přilákáním ptáků do zahrady si zajistíte vynikající biologickou ochranu rostlin. Především v době, kdy mají mladé, pochytají obrovské množství hmyzu, brouků, housenek a hmyzích vajíček.
Přichystejte pro ptáky krmítka s vhodnou potravou. Krmítka je potřeba udržovat čisté a minimálně jednou měsíčně je vyčistit horkou vodou. Předejdete tak šíření nemocí a zažívacím obtížím ptáků. Do krmítek dávejte pouze kvalitní krmivo vhodné pro ptáky. Nikdy nedávejte zbytky z kuchyně! Ptákům tím můžete způsobit vážné zažívací problémy, které mohou vést až k uhynutí. Nezapomínejte ani v zimě na vodu a umístěte na zahradu koupátko pro ptáky. Vodu udržujte čistou a nezamrzlou.
Vhodná potrava do krmítek:
· olejnatá semena jako slunečnice, mák, lněná a řepková semínka
· ovesné vločky
· piškoty
· strouhanku
· ovoce
· rozsekaná jádra ořechů
· bobule – šípky, jeřabiny,…
· lůj
Před zimou také vyčistěte ptačí budky. Během zimy si již někteří ptáci vyhlížejí místa k pozdějšímu hnízdění nebo je mohou využít jako noční úkryt.

Hýčkejte si svého ježka

Zapomeňte na pivní pasti a další „zaručené“ rady jak bojovat se slimáky. Váš přítel ježek se o slimáky postará. S chutí také spořádá larvy, červy a různý hmyz.
Ježek je nenahraditelným obyvatele biozahrady a zaslouží si, abychom se o něj v zimě postarali. Pro ježky je zima velmi náročná a nebezpečná a téměř polovina jich zimu nepřežije. Poskytněte jim místo k zimnímu spánku a na začátku zimy také vodu a potravu, aby měli dostatek energie na přečkání zimy.
Ježci si hledají úkryty v hromadách listí, v kompostu nebo v houští. Snažte se tato místa v zimě příliš nenavštěvovat a dopřejte jim tak nerušený zimní spánek. Skvělým místem na přezimování jsou také speciální domečky pro ježky.
Ježkovi můžete připravit pestré menu. Nikdy však nedávejte ježkovi tučná, kořeněná, solená a pečená jídla, vepřové maso, pražené plody, mléko nebo jogurty! Potravu mu noste večer, kdy začíná být aktivní. K dispozici by měl mít také čistou vodu.
Vhodná potrava pro ježka:
· syrové, libové hovězí a drůbeží maso
· vařená rýže
· ovesné vločky
· vejce
· kvalitní psí nebo kočičí granule a konzervy neobsahující rybí maso

Nezapomeňte na užitečný hmyz

Tito malí tvorové si rozhodně také zaslouží naši péči. Mít na své zahradě přirozené nepřátele hmyzích škůdců je účinný způsob, jak se vyhnout používání chemických postřiků.
Hmyz se na zimu schovává do různých škvír a skulin v garážích, kůlnách nebo na půdách. Pro jejich ochranu se vyhněte velkému úklidu nebo malování v těchto prostorách a vyčkejte na jaro, kdy hmyz opustí své úkryty. Na zahradě si vybírají uschlé stonky rostlin, hromady větví nebo listí. Pro hmyz existují také speciální domečky, které můžete rozmístit po zahradě.
Ke konci podzimu, kdy můžete ještě spatřit některé druhy poletovat venku, jim můžete připravit energeticky vydatnou potravu - namočte houbu do vody s cukrem a položte ven.

Zasloužená odměna

Pokud dáte přírodě šanci, pomůže vám s péčí o vaši zahradu. Ušetří vám spoustu peněz za prostředky na ochranu rostlin a spoustu času, který byste věnovali boji se škůdci. Budete tak moci zahradu využívat především k odpočinku a ne k práci. A třeba ukážete lidem kolem sebe, že to jde i jinak a příští rok už nebudete jediní, kdo na podzim nehrabe a nepálí spadané listí.

Dudek chocholatý se vrací na Rakovnicko?

 

V kapse mi zvoní telefon, je sobota půl osmé ráno, doba, kdy mi obvykle telefon v kapse nedrnčí.
„Na Dubensku jsou dudci, to musíš vidět...“ zní mi na druhém konci hlas až neuvěřitelně. Chvíli jsem sdělení nechtěl uvěřit, ale vzhledem k tomu, že Anna Fuchsová ptačí hlasy perfektně zná a jelikož jsme společně za dudky do jejich pravidelných hnízdišť v Maďarsku nebo ve Španělsku jezdili, mě bylo jasné, že si nevymýšlí. To bylo koncem května a od té doby se nám podařilo daleko slyšitelné „pupupu“ dudků zaslechnout ve Středních Čechách ještě na dalších čtyřech místech. Po opakovaných návštěvách „podezřelých“ lokalit se nám dokonce podařilo zmapovat i hnízdění – první od roku 1994.
V té době jsme již považovali tento druh ze Středních Čech jako vyhynulý – vymizelý.
Dudek chocholatý je pták velikosti drozda, ale s pestrobarevným černo-bílo-rezavým zbarvením, dlouhým zobákem a vztyčitelnou chocholkou. Kontrast vyniká především v těžkopádném třepotavém letu. Tento druh potřebuje otevřenou krajinu s nízkou intenzitou zemědělství, k hnízdění pak prostorné dutiny ve starých ovocných stromech. Obého však v Evropě ubývá ,navíc je to potravní specialista a tak se jeho počty v posledním století snížily až na méně než 5% původních stavů.
V Čechách hnízdí dnes jen vyjímečně, několik desítek párů se udrželo na Jižní Moravě, o to víc jsme byli lońským „přívalem“ zaskočeni. Ptáci k nám přilétají koncem dubna a začátkem července, kdy jsou již rodinky vyvedeny a začínají se toulat po okolí, většinou do konce prázdnin mizí zpět na zimoviště.


Zatím je předčasné hodnotit loňskou invazi jako nový trend, navíc zatím nebyl z jiných částí Čech kolegy ornitology potvrzen podobný výskyt. Dudkům mohlo loni i vyhovovat teplé a suché jaro,
Počkáme s i na tuto sezónu, zda k nám opět tyto překrásní opeřenci zavítají.
Pozorné čtenáře bychom rádi požádali o spolupráci při mapování výskytu dudka chochlatého,
Pokud jste jej letos někde v okolí bydliště pozorovali nebo slyšeli, kontaktujte nás na níže uvedeném tel. čísle.
Za Rakovnický ornitologický spolek Fénix
Milan Tichai
Tel. 608301387

Prospěšnost ptáků na zahradě

Snaha pomoci ptákům při hnízdění a pokochat se jejich cvrlikáním je určitě primárním důvodem, proč si většina z nás vyvěšuje na zahradě ptačí budky. Pro zahrádkáře jsou ale ptáci na zahradě velmi prospěšní. Umístěním budek zvýšíme pravděpodobnost, že se ptactvo uhnízdí u nás v zahradě a zajistíme si biologickou ochranu zahrady. Do jisté míry tak snížíme nutnost používat chemické přípravky.

V období hnízdění přechází většina semenožravých ptáků na hmyzí potravu a tím pomáhají zahrádkářům v boji se škůdci. Bylo dokázáno, že například sýkory výrazně omezí výskyt škůdců (např. obaleče jablečného) v příštím roce. Sýkory hnízdí i dvakrát do roka a hledají si hmyzí potravu i na nízkých rostlinách nebo keřících rybízu. Snůška sýkor spořádá během hnízdění až jeden kilogram hmyzu. Podobně je to s vrabci, kteří jsou pro zahradu pomocníky zejména při hnízdění. Ač je vrabec všežravec, mláďata krmí (zejména zpočátku) převážně hmyzem.

Užitečný je také kos, který se živí jednak žížalami ale také škodlivými živočichy (např.plži). Špačci a brhlík si potravu obvykle nosí z větší dálky, takže pomáhají spíše někomu jinému. Prospěšní jsou pro zahrádkáře i semenožraví ptáci, kteří sbírají semena plevelů. Ptáci nejvíce pomáhají v době hnízdění, kdy nejvíce žerou a jsou také nejvíc vidět. Potravu ale sbírají po celý rok, pokud neodtahují do teplých krajin. Na větších pozemcích lze uvažovat i o budování obydlí pro větší druhy, zejména poštolky a sovy, které likvidují drobné hlodavce.

Pokud si na zahradu přilákáte ptáčky, nemusíte se bát ani o svou úrodu. Většina dutinových ptáků patří k hmyzožravcům a ovoce pro ně nepředstavuje žádné lákadlo. Výjimkou je špaček, případně kos. Pokud ale pořídíte budku s menším vstupním otvorem (třeba pro sýkorky), větší ptáci se do ní nedostanou. Kos ale většinou budky ignoruje. Rovněž platí, že budka málokdy přiláká na zahradu takový druh, který by se jinak vůbec neobjevil.

Pořizujeme ptačí budku

Blíží se jaro a je nejvyšší čas připravit pro ptáky místo k hnízdění. V případě, že máte v okolí nedostatek doupných stromů nebo jiných přirozených míst s dutinami, je vhodné rozmístit na zahradě ptačí budky.

Budky vyvěšujeme nejdříve v prosinci, nejpozději však v březnu.

Při výběru ptačí budky se řídíme druhem ptáka, pro kterého budku vyvěšujeme. Důležitým údajem je především rozměr vletového otvoru. Ten určuje druhy ptáků, kteří budku obsadí a znemožňuje obsazení budky většími a často i konkurenčně silnějšími druhy. Budky se dále liší i vnitřními rozměry hnízdní dutiny a to rozměry dna a hloubkou dutiny.

Tabulka rozměrů ptačích budek podle druhů ptáků:

Budky pro drobné pěvce umisťujeme ve výšce od 2 - 4 metrů. Vletový otvor orientujeme na jih příp. jihovýchod. Vhodným místem pro vyvěšení budky jsou světlá a přehledná, ale zároveň nenápadná místa. Ptáci se cítí bezpečněji, pokud v blízkosti otvoru budky nejsou žádné větve, ze kterých by mohli zaútočit predátoři. Budku můžeme přitlouci ke stromu nebo bezpečně zavěsit na silnou větev. Pokud umisťujeme více budek, měla by mezi jednotlivými stanovišti být vzdálenost několik metrů (cca 20m). Na malé zahrady (200 – 300 m2) vyvěšujeme maximálně 5 budek, abychom zachovali ptákům hnízdní revír. Je také dobré budky každoročně přemisťovat a snížit tak riziko jejich zničení predátory.

Budky osazené již v předchozích letech čistíme v únoru po zimních hostech a na konci léta po mláďatech. Vyčištěním budky odstraníme kromě starého hnízda také hnízdní parazity, kteří ptákům hnízdění velmi znepříjemňují a oslabují mláďata. Hnízda vydrhneme kartáčem a horkou vodou.